tisková zpráva Evropské jižní observatoře č. 47/2013
Astronomové ESO pořídili dosud nejlepší snímek podivného oblaku kolem hvězdokupy NGC 3572. Tento nový záběr ukazuje, jakým způsobem hvězdný vítr vycházející ze skupiny mladých hvězd přetvořil oblaka plynu a prachu do podoby bublin, oblouků a podivných útvarů známých jako sloní choboty. Nejjasnější hvězdy této hvězdokupy jsou mnohem hmotnější než Slunce a zakončí svůj krátký život explozí supernovy.
Většina hvězd nevzniká osamoceně. Z jednoho oblaku plynu a prachu se obvykle vytváří mnoho hvězdných sourozenců společně, prakticky ve stejnou dobu. A objekt NGC 3572, který na obloze najdete v jižním souhvězdí Lodního kýlu, je právě takovou hvězdokupou. Obsahuje mnoho mladých horkých modrobílých hvězd, které velmi jasně září. Kromě toho tyto hvězdy produkují mohutný hvězdný vítr, čímž postupně rozptylují zbývající plyn a prach ve svém okolí. Zářící oblaky plynu a s nimi spojená hvězdokupa byly objektem zájmu astronomů pozorujících s dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m a kamerou WFI, který pracuje na observatoři La Silla v Chile [1].
Ve spodní části snímku je stále možné spatřit velkou část molekulárního oblaku, ze kterého tato hvězdná mládež vznikla. Byl však výrazně ovlivněn intenzivním zářením, které do svého okolí vysílají jeho potomci. Vyzařování hvězd nutí oblak zářit charakteristickým odstínem červené barvy a jejich hvězdný vítr jej tvaruje do působivých komplikovaných tvarů včetně bublin, oblouků a temných sloupů, kterým astronomové říkají sloní choboty [2].
Podivná struktura zachycená nad středem zorného pole snímku je drobná prstencová mlhovina. Astronomové si stále nejsou zcela jisti původem tohoto útvaru. Jedná se nejspíš o hustý pozůstatek molekulárního oblaku, ze kterého mlhovina vznikla, pravděpodobně jde o bublinu vzniklou kolem velmi jasné horké hvězdy. Jiní autoři však navrhují, že by se mohlo jednat o nějaký typ podivně tvarované planetární mlhoviny – tedy o pozůstatek umírající hvězdy [3].
Hvězdy vzniklé v hvězdokupě mohou být sourozenci, nejedná se však o dvojníky. Jsou téměř stejně staré, ale liší se velikostí, hmotností, teplotou a barvou. Život hvězdy je z velké části předurčen její hmotností. Proto hvězdokupa obsahuje hvězdy v různých stádiích vývoje, což astronomům poskytuje výborný studijní materiál, na kterém mohou zkoumat vývoj hvězd [4].
Tyto skupiny mladých hvězd drží pohromadě relativně krátkou dobu, typicky pouze desítky až stovky milionů let. Postupně se však jejich vazba narušuje vzájemnými gravitačními interakcemi. Většina hmotných hvězd má velmi krátký život; rychle spálí zásoby paliva a zakončí svoji existenci explozí supernovy. Tím rovněž přispějí k rozptýlení zbývajícího plynu a hvězd v hvězdokupě.
Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí
Poznámky
[1] Data použitá k vytvoření tohoto snímku získal astronom ESO Giacomo Beccari a jeho tým. Využili schopností kamery WFI ke studiu fyziky protoplanetárních disků u mladých hvězd v kupě NGC 3572. Ke svému překvapení zjistili, že tato hvězdokupa obsahuje hvězdy starší než deset milionů let, které stále procházejí procesem nabalování (akrece) hmoty, a musejí tedy být obklopeny disky. To dokazuje, že hvězdotvorba v NGC 3572 probíhala přinejmenším 10 až 20 milionů let, což by mohlo znamenat, že proces k formování planet může být efektivní po mnohem delší dobu, než se dříve myslelo.
[2] Nejznámějším případem útvarů – sloních chobotů – jsou Pilíře stvoření v Orlí mlhovině, které v mimořádných detailech snímal dalekohled HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope, http://www.spacetelescope.org/images/opo9544a/).
[3] Když hvězda podobná Slunci vypotřebuje všechno dostupné palivo ve svém nitru, odvrhne vnější obálky do okolního prostoru. Žhavý pozůstatek hvězdy dále intenzivně ozařuje odvrženou hmotu a vytváří krásnou, ale krátkodobou obálku ionizovaného plynu – objekt známý jako planetární mlhovina. Toto historické označení se však vztahuje čistě ke vzhledu objektu v malém dalekohledu a nemá žádný fyzikální vztah ke skutečným planetám.
[4] Délka života hvězdy dramaticky závisí na její hmotnosti. Hvězda padesátkrát hmotnější než Slunce prožije svůj život za pouhých několik milionů let. Život Slunce naproti tomu potrvá asi 10 miliard let a hvězdy o nízké hmotnosti – červení trpaslíci – mohou zářit i biliony let – což je mnohem déle než současný věk vesmíru.