Není důvod, proč by brýle apod. pomůcky měly pouze odstraňovat poškození a nepřidávat schopnosti nové.
Čočky vyvíjené na Ohio State University dávají člověku zrak hmyzu; přesněji řečeno, podobně jako u složených hmyzích očí dostaneme širokoúhlé zobrazení, přitom si ale zachováme schopnost zaostřovat (což hmyz nedovede) a vidět „hloubku“. S viditelností různých vlnových délek nové čočky nedělají nic (viz schopnost včel vidět v UV oblasti).
Prototyp čočky je vyroben z pružného průhledného polymeru naplněného rosolovitou kapalinou podobající se oční tekutině. Uvnitř čočky je řada váčků (kapes), čerpání tekutiny dovnitř nebo ven pak odpovídá zaostřování, které v lidském oku zajišťují svaly. Pro aplikace se počítá s tím, že kapalina bude reagovat na elektrické signály.
Praktické využití se totiž předpokládá nejdříve nikoliv v podobě samotné augmented reality. Smartphony by díky čočce měly nabídnout kvality digitálních fotoaparátů (chytré telefony nemají pohyblivé části, takže obsahují „fixovanou“ čočku, fakticky nepodporují zoom), uvažuje se také o tom, že podobný rozhled by se hodil chirurgům při operacích nebo při různých vyšetřeních (laparoskopie, kde by bylo možné snadno zjistit „hloubku“, tj. vzdálenost částí těla). Mohl by se také začít vyrábět konfokální mikroskop neobsahující pohyblivé části.
Vedoucím výzkumného týmu byl Yi Zhao, princip má být již patentován.
Zdroj: Phys.org